cesko

Praha - Hostivař

rozšírenie cintorína

Praha - Hostivař, ČR

súťaž_2016

2.miesto

 

spolupráca_MArch.Daniela Majzlanová

   Cintorín. V súčasnosti miesto, ktoré je buď preplnené alebo poloprázdne. Staré cintoríny sú dávno za hranicou ich kapacity a nové so svojimi nenaplnenými urnovými hájmi pôsobia viac ako tragicky. Poloprázdne steny kolumbárií ukazujú, koľko sa nás do nich ešte vojde a sú akýmsi memento mori. Nie však príliš vydareným.

   Navrhujeme jasný systém pochovávania, ktorý umožní rast bez toho, aby boli vopred vybudované veľkokapacitné štruktúry, čakajúce na svoje "zabývanie". Systém buniek, ktoré sú ukladané na seba, navzájom prepojené a čitateľné v čase. Urnová bunka ako reprezentant jediného života je pre nás základným princípom, na ktorom je vystavaný systém celého cintorína.

sipka

vizualizácia

g h jj f e

idea

situácia_šriršie vzťahy

situácia_1.etapa

rezopohľad A-A

rezopohľad B-B

i

vizualizácia_vstup

  "Navrhovaný hřbitov je v našem pojímaní veřejně přístupný prostor, louka, která nemá z počátku zdánlivě žádný formální systém pohřbívání. Neexistují na ní čitelné rastry, až do momentu potřeby získaní místa na uložení pozůstatků. Krajina je kulvována postupně a obraz parku se v průběhu roka neustále mění. Její obraz mění pravidelně kosené obrazce a chodníčky na louce, různě kvetoucí pole trav a bylin, dorůstající „les vzpomínek“, nebo solitéry stromů, ze kterých se stávají první orientační body v krajině. Za zásadní považujeme terén pozemku a jeho biotop, který se na místě rozšíření prostoru hřbitova nachází, a proto jsme k němu přistupovali v návrhu s respektem a zvýšenou pozorností. S přírodním charakterem místa nově rozšířeného hřbitova pracujeme citlivě, s minimem zásadních terénních zásahů, abychom v co největší míře zachovali jeho rostlinnou a živočišní rozmanitost.

 

  Na začátku je jasně definována souřadnicová mřížka. Zpočátku neviditelná, postupně se zaplňující, ve volné krajině však zdánlivě nepravidelně. Časem však z počáteční epravidelnosti vyroste jasně čitelný urbanizmus urnových sloupů. Mřížka vytyčuje jasnou strukturu pro umístnění urnových buněk, v rámci které si pozůstalí můžou vybrat libovolné místo, kde budu mít svůj rodinný „sloup“. Konečná forma vzejde z naplnění kapacity hřbitova, kdy rozvolněná krajina přeroste s uspořádaným rastrem sloupů."

  "Realizace hřbitova je navrhnuta na dvě etapy. Existenci staršího hřbitova propojujeme se čtvercovou mřížkou nového hřbitova a současně zachováváme systém orientace a čitelného urbanizmu. Je předpoklad, že při současných kremačních tendencích bude místo první etapy zaplněno v průběhu cca 10 let, a proto bude nevyhnutné hřbitov opět rozšířit. V první etapě počítáme s maximální kapacitou prostoru 10 720 urnových buněk, v druhé etapě je možné kapacitu navýšit o dalších 60 000 urnových buněk. Celková kapacita hřbitova by počítala s kapacitou 70 720 uren. Podle současných demografických statistik, kde se hovoří o 10 procentní roční úmrtnosti v ČR, by se celková kapacita

hřbitova naplnila v horizontu přibližně 6070 let. I po tomto datu však bude možné další pohřbívaní, a to na rozyspových loučkách, které se v areálu nacházejí, nebo zahuštením stávajícícho rastru sloupů až po vytvoření kompaktních urnových zdí. K dispozici je tak dalších 70 let.

 

  Během první etapy bude vybudovaný oplocený prostor s hlavním vstupem od ulice K Jezeru, s propojením se starým hřbitovem a s vedlejším vstupem, který bude mít kromě potencionálních urnových buněk jasně definované chodníky, vsypovou loučku a zvonici. Mimo tento oplocený prostor navrhujeme umístit volně přístupný „les vzpomínek“, který bude vysázený v návaznosti na pohřby a bude volně přístupný v prostoru louky.

 

  V druhé etapě se počítá s pokračováním celkového urbanismu. Navrhujeme další, kapacitně vétší rozsypovou louku, postupné dosázení lesa vzpomínek a vybudováni technických uzlových bodů v území (voda, odpad). Počítáme s vybudováním nového hlavního vstupu od ulice Mezi Potoky, s portálem a zázemím pro správu hřbitova. Oplocení z části první etapy navrhujeme přesunout a znova využít v horní části řešeného území. Všechny ostatní ploty navrhujeme jako přírodní z rostlin, jako jsou šipky, trnky, ostružiny, které přirozeně vytvoří optickou bariéru a zároveň esteticky doplní prostor. Postupně budou probírkami zachovávané původní druhy dřevin vhodné pro zdejší přírodní podmínky, tzv. potenciální vegetace."

a b c d